Amazoňan modrolící
Délka: 34cm
Popis:
Samec je tmavě zelený, na spodině bledší, peří na krku a na zádech má černě lemované, vespod světleji, čelo a uzdička jsou oranžově žluté, péra na temeni a záhlaví žlutá, široce zeleně lemovaná, líce, příuší a strany krku fialově modré. Spodní krovky ocasní má žlutavě zelené, okraj křídla bledě žlutozelený, zrcátko na křídlech oranžově žluté(4. a 5. letka loketní) letky ruční černé na špici vnějších praporů se slabě fialově modrým odstínem, spodní krovky křídelní a spodní strana letek zelená. Ocasní péra jsou zelená, na špici žlutavě zelená, na vnitřním praporu s oranžovým nádechem, zobák je šedý, horní čelist zobáku u kořene růžově červená, duhovka oranžově červená, běhák šedý.
Samice je zbarvena stejně jako samec ale zrcátko na křídle má méně výrazné.
Mláďata mají hlavu a ocas bez červeného zbarvení, uzdičku a čelo žluté. Červené zbarvení hlavy a ocasu je někdy jen slabě naznačené.
Výskyt: Guayana, jihovýchodní Venezuela, středovýchodní Brazílie.
Život v přírodě
Nominátní formu dufresniana je rozšířena v tropických pralesích Guayany. U pobřeží je spatříme v mangrových oblastech, směrem do vnitrozemí v pahorkovitém nepřístupném terénu, kde se dostalo jen málo ornitologů a badatelů. Vzácnější je ve Venezuele a Surinamu.
Subspecie rhodocorytha žije ve východní Brazílii v rovinách vlhkých lesů, občas zalétává i do blízkých horských oblastí až 1.000 m vysoko. Přednost dává okrajovým pásům souvislého lesa.
Amazoňané modrolící granadští začínají hnízdit v únoru - březnu (podle sdělení domorodců) a je ukončeno v květnu - červnu před počátkem dešťového období. V Brazílii je subsp. rhodocorytha stále vzácnější, protože tamní vegetace se značně zdevastovala. Bohaté lesy se vykácely, aby pobřežní oblasti jihovýchodní Brazílie ustoupily velkoměstu Rio de Janeiru, které se stále rozšiřuje směrem do vnitrozemí. Tak zanikly mnohé početné populace subsp. shodocorytha a zbytková populace cca 2.500 exemplářů se v současné době nachází jen v Espírito Santo a v Bahiu. Ještě před několika lety byli tak početní, že jejich mláďata se vybírala z hnízd, prodávala na trhu a jejich maso sloužilo místním obyvatelům za potravu.
Po skončeném hnízdění se ptáci v rodinných skupinách nebo v menších hejnech potulují krajem za potravou. V chladnějším období se zdržují více u pobřeží a kolem vodních toků.
Amazoňané modrolící se živí různými plody, jejich semeny, bobulemi, ořechy a zalétávají na kulturní plantáže (na obilí, kukuřici) i do ovocných sadů.
Nominátní formu dufresniana zařadil CITES do přílohy II, subspecii rhodocorytha - bezprostředně ohroženou vyhubením - do přílohy I. Koordinátorem a registrátorem záchranného programu EEP bylo pověřeno Loro Parque na Tenerife, kde se obě subspecie pravidelně odchovávají.
Krmení
Amazoňany modrolící krmíme jako příbuzné druhy. Předkládáme jim směs semen pro velké papoušky, různé ovoce, mrkev, ořechy apod. V době hnízdění mají mít naklíčené zrniny, nedozrálé obilí, kukuřici v mléčné zralosti (v palicích), dozrávající slunečnici v úborech, vaječné míchanice, případně piškoty, zelené krmení a denně různé ovoce, bobuloviny a zeleninu.